Dřevo jako vlhkoměr
Dle časopisu Truhlářské listy
Je všeobecně známým faktem, že příliš suché prostředí v interiéru pod 35 % relativní vlhkosti vzduchu (RVV) může vyvolávat celou řadu zdravotních potíží od nepříjemného přesoušení a dráždění pokožky, způsobujícího svědění až po problémy s dýcháním, zvláště u astmatiků. Již v TL 1/95 jsme psali o možnosti pozitivního vlivu dřeva a dřevěných výrobků na mikroklima v interiéru, při kterém je využíváno přirozené vlastnosti dřeva jako vysoce porézního materiálu, schopného přijímat a následně opět odevzdávat poměrně velké množství vlhkosti z okolního prostředí. Jeden cm3 dřeva je schopen při teplotě 20 °C absorbovat a opět uvolnit přibližně 25 mg vody při změně své vlhkosti v rozmezí 7 - 13 %, což odpovídá změně RVV v rozpětí 35 - 70 % (hodnoty dlouhodobého kolísání RVV v interiérech vlivem venkovních a vnitřních klimatických podmínek během roku, daných naší geografickou polohou). Tím, že dřevo neustále přijímá a odevzdává při styku s okolním prostředím vlhkost, může do jisté míry regulovat kolísavý stav vlhkosti v interiéru. Záleží ovšem na mnoha okolnostech, zejména na množství dřeva a dřevěných výrobků v místnosti a na způsobu jejich povrchové úpravy, do jaké míry tato regulace bude účinná. Jedná se však spíše o pokus pozitivního náhledu na ve skutečnosti negativní jev, jakým objemová nestálost dřeva, způsobovaná jeho přirozenou sorpční schopností, bezesporu je.
Faktem totiž zůstává, že příliš nízká anebo naopak příliš vysoká a ze všeho nejvíce kolísavá RVV v interiéru škodí nejen jeho obyvatelům, ale i dřevěným výrobkům, které takovým změnám zpravidla nejsou konstrukčně uzpůsobeny. V praxi to tedy znamená, že spíše než využívání dřeva jako regulátoru zdravého klimatu v interiéru je třeba k tomuto účelu používat speciální přístroje - zvlhčovače, kterých je již na našem trhu poměrně dostatek. Udržováním vhodných pokojových klimatických podmínek, zejména v mrazivých zimních měsících, jejichž optimální hodnota pro pobyt člověka je 40 - 60 % RVV při teplotě 20 °C, pak sekundárně ovlivňujeme stabilitu rovnovážné vlhkosti dřeva, a tím i jeho objemových změn.
Pakliže jsme se v úvodu tohoto článku zmínili o hodnotách dlouhodobého kolísání RVV v interiérech (35 - 70 %), jemuž odpovídá rozpětí rovnovážné vlhkosti dřeva v tomto prostředí 7 - 13 %, je třeba zmínit se i o tom, že tomuto rozpětí odpovídá objemová změna dřeva v tangenciálním směru až o 2,4 %, tj. 2,4 mm/ 100 mm. Převedeme-li si tuto teoretickou poznámku na konkrétní příklad, pak třeba u celomasivní dřevěné podlahy z parketových vlysů, položené přesně podle doporučujících požadavků normy, tzn. za stejných klimatických podmínek, jaké budou v místnosti při užívání, může dojít při poklesu RVV pod hranici zdravého klimatu, tj. 35 %, až k několikanásobnému zvětšení spár mezi parketami. řečeno jinými slovy, parketová podlaha, respektive změna šířek spár mezi parketami, může tedy zpětně sloužit jako ukazatel zdravého klimatu v místnosti. V tomto případě už se nejedná pouze o teoretické úvahy, o čemž nás mohou přesvědčit i následující výsledky nedávného šetření jednoho z odborných institutů v Německu.
Předmětem šetření byl stav dřevěných podlah po dlouhé a tuhé zimě a adekvátně dlouhé topné sezóně 1995/1996. Téměř bez výjimky bylo v rámci těchto kontrol zjištěno, že hlavní příčinou vzniku reklamovaných spár, tvarových změn a prasklin jsou nepříznivé podmínky pokojového klimatu způsobující přesušení nebo naopak zvýšení vlhkosti dřevěných materiálů.
Současné platné normy pro parkety neuvádějí pro přípustné rozměry spár žádné údaje, a tak byly ze strany institutu v této souvislosti stanoveny přípustné tolerance rozměrů spár jednak ze zkušeností znalců institutu a jiných odborníků, jednak převzetím zveřejněných zjištění ústředního svazu pro parketovou a podlahovou technologii. Přípustné tolerance rozměrů spár byly stanoveny u deskových parket podle třídění mezi 0,5 - 0,7 mm, u mozaikových a hotových parket (fertigparkett) mezi 0,3 - 0,5 mm a u lepených vícevrstvých podlahových konstrukcí na 0,2 mm, přičemž tyto tolerance platí pouze ve spojení s vhodnými pokojovými klimatickými podmínkami, případně při nepatrném překročení těchto podmínek (RVV 40 - 60 % při teplotě 20 °C). Jedná se o hodnoty, které odpovídají rovnovážné vlhkosti dřeva 7,4 až 10,6 %, s níž jsou parkety běžně dodávány.
V rámci znaleckých posudků institutu na reklamované parketové a podlahové konstrukce byly na stavbách kromě spár širších než 1 mm zjištěny prohloubeniny, tzn. konkávní deformace parketových lamel, parketových desek a hotových parketových prvků o velikosti rovněž větší než 1 mm, jakož i uvolnění krycích vrstev u hotových parketových dílců a praskliny jednotlivých parketových desek a lamel, které daleko překračovaly běžné meze. Současně byly téměř ve všech těchto objektech naměřeny extrémně nízké hodnoty RVV, přičemž střední hodnota vlhkosti vzduchu ve sledovaných budovách v topné sezóně 1995 - 1996 činila cca 30 %. V rámci měření vlhkosti dřeva v jednotlivých objektech byla u parketových podlah zjištěna průměrná vlhkost kolem 5 - 6 %, čímž bylo prokázáno dlouhodobé působení nepříznivých klimatických podmínek především nízkých hodnot vlhkosti vzduchu. Některé zjištěné hodnoty RVV a vlhkosti dřevěných podlah při průměrné teplotě vzduchu v místnosti kolem 20 °C jsou uvedeny v následující tabulce:
| Relativní vlhkost vzduchu | 35 | 30 | 25 | 20 |
| Vlhkost dřeva | 6,7 | 5,9 | 5,2 | 4,6 |
Tyto hodnoty, vzhledem k danému rozměrovému úbytku různých dřevin, vedou ke vzniku spár, jejichž rozměry vysoce překračují toleranční hodnoty spárových šířek. Pokud v této souvislosti také neplní stoprocentně svou funkci lepený spoj jako aretace jednotlivých parketových desek k podkladu, vznikají navíc dutá a odlepená místa v oblasti hran jednotlivých parketových desek, lamel a prvků. Jako extrémní příklad zde institut uvádí jednu prodejnu, kde byla v únoru 1996 při vnitřní teplotě vzduchu 23 °C a RVV 14 % naměřena vlhkost dřeva od 3,5 do 4,5 %. Objemová změna dřeva v tangenciálním směru při takovém poklesu vlhkosti z původních přibližně 10 % může být až 2,6 %, tzn. 2,6 mm/100 mm.
S ohledem na výsledky šetření a požadavek normy DIN 18 356 - Parketářské práce - citujeme: Zhotovitel musí předat objednateli písemné pokyny v nezbytném rozsahu. Ty by měly rovněž obsahovat i pokyny ohledně doporučeného pokojového klimatu.
Institut doporučuje, aby výrobce - zhotovitel v rámci svých pokynů a informačních povinností každému zákazníkovi včas předal náležitý návod k ošetřování, který by měl obsahovat také důležité pokyny pro dosažení vhodných pokojových klimatických podmínek. To znamená např. upozornit na vhodné zvlhčovače vzduchu, které dosahují vyšší účinnosti než např. fontánky a pokojové rostliny. Navíc během každého obchodního jednání, týkajícího se dřevěných materiálů, zvláště u kritických dřevin jako jsou např. buk a javor, by měla být splněna základní informační povinnost, týkající se dodržování vhodných vnitřních klimatických podmínek.
(Truhlářské listy - 6. ročník - 3/98)
